|
|
Distribuce léčiv v čistírnách odpadních vod
Šilhánková, Lenka ; Čáslavský, Josef (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá aktuálním tématem – distribucí léčiv v odpadních vodách, u nichž byla prokázána toxicita na necílové organismy. Konkrétně řeší výskyt farmak ze skupiny beta-blokátorů, která se hojně podávají při léčbě hypertenze a dalších kardiovaskulárních onemocněních. Jako zástupci byly vybrány acebutolol, atenolol a bisoprolol, jejichž schopnost eliminace byla pozorována u tří čistíren odpadních vod (ČOV) s různou technologií čištění a rozdílným počet ekvivalentních obyvatel. Pro dané analyty byla optimalizována metoda UHPLC s UV/VIS detekcí s využitím diodového pole (DAD). Rovněž byla část práce věnována optimalizaci izolace a zakoncentrování vzorku. Popsaná metoda nebyla ovšem vhodná pro analýzu reálných vzorků odpadní vody, protože ve většině případů nebyl překročen limit kvantifikace, nebo dokonce limit detekce. Proto by bylo dobré analyzovat daná léčiva metodou s vyšší citlivostí, např. pomocí hmotnostního detektoru. Získaná data nenesou vypovídající informace o účinnosti ČOV. Pouze v jediném případě bylo na odtoku detekováno konkrétní množství acebutololu. Na základě dosud provedené analýzy nelze jednoznačně konstatovat, zda kvalita vypouštěné vody z pohledu výskytu léčiv je optimální.
|
|
|
Ekotoxikologické posouzení bodových zdrojů znečištění v ekosystému
Doležalová, Šárka ; Beklová, Miroslava (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Koutný, Marek (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Předmětem dizertační práce je posouzení ekotoxikologického účinku významných bodových zdrojů znečištění, mezi které patří například rozsáhlé přírodní požáry, požáry průmyslových areálů a průmyslové a komunální čistírny odpadních vod. Mezi posuzované bodové zdroje eventuálního znečištění byla v práci zařazena i případná aplikace produktu z pyrolýzního spalování přebytečného kalu, tzv. biocharu na zemědělské půdy. Pro posouzení ekotoxocity vybraných matric byly zvoleny akvatické i kontaktní ekotoxikologické testy využívající vodní i půdní organismy. Z vodních živočichů byli vybráni korýši Thamnocephalus platyurus, hrotnatky Daphnia magna Straus a mořské bakterie Vibrio fischeri. Z rostlin byl zvolen okřehek menší Lemna minor. Jako zástupci půdních živočichů byli vybráni chvostoskoci Folsomia candida a žížaly Eisenia fetida. Terestrické rostlinné organismy jsou reprezentovány cibulí Allium cepa L. a hořčicí bílou Sinapis alba. Předložená práce pojednává o sledovaných analytech, jejich vlastnostech a způsobu jejich distribuce do přírodních ekosystémů. Výstupem práce je komplexní posouzení vlivů vybraných bodových zdrojů znečištění na organismy akvatických a terestrických ekosystémů a zhodnocení ekotoxikologických rizik. Jako nejvíce zátěžové se u všech organismů projevily pěnové hasební prostředky.
|
|
|
Systémy shrabování dna čistírenských nádrží
Bartoš, Pavel ; Medlík, Jan (oponent) ; Brandejs, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce obsahuje přehled různých způsobů čištění odpadních vod, druhy čistíren a jejich jednotlivé komponenty. Především poukazuje na druhy shrabování dna čistírenských nádrží. Popisuje jednotlivá provedení shrabování, výhody, nevýhody a vhodnost použití. Závěrečná část pojednává o způsobech zahušťování kalu s využitím zahušťovacích nádrží.
|
|
|
Systémy stírání hladiny čistírenských nádrží
Rusník, Tomáš ; Hort, Filip (oponent) ; Brandejs, Jan (vedoucí práce)
V této bakalářské práci je mým úkolem zpracovat rešeršní rozbor stírání hladiny dosazovacích nádrží v čistírenských provozech. Dosazovací nádrž na čistírně odpadních vod je součástí tzv. biologické linky a slouží k oddělení aktivovaného kalu od odpadní vody. Aktivovaný kal v dosazovací nádrži sedimentuje v usazovací zóně. Při tomto procesu vzniká, i při sebelépe provozované čistírně odpadních vod, na hladině dosazovací nádrže vyflotovaný kal který se většinou zdržuje v prostoru mezi vtokovým válcem a přepadovou hranou, resp. nornou stěnou před přepadem. Takto vyflotovaný kal, který je buď biologického, nebo chemického původu, se může, při masivním výskytu, dostávat do odtoku a tím zhoršovat jeho kvalitu. Vyflotovaný kal je tedy nutné s hladiny dosazovací nádrže odebírat. Vzhledem k tomu, že ruční odběr je náročný, byly postupně vyvinuty různé systémy odběru kalu s povrchu dosazovacích nádrží. Současně dochází k vývoji systémů, kterými je odebírán usazený kal ze dna dosazovacích nádrží, což je hlavní funkcí tohoto zařízení biologické jednotky čistírny odpadních vod.
|
|
|
Svařování korozivzdorných ocelí v čistírnách odpadních vod
Zána, Jiří ; Daněk, Ladislav (oponent) ; Kubíček, Jaroslav (vedoucí práce)
Práce se zabývá svařováním korozivzdorných ocelí v čistírnách odpadních vod a předkládá návrh dvou nejvhodnějších materiálů, které eliminují základní nevýhody pro ocel v těchto prostředích. V rámci experimentu jsou pro každý materiál zhotoveny tři druhy svarů a každý jednotlivý svar je svařován dvěma proudovými hodnotami. Pro určité vzorky je vyhodnocen povrch svarové housenky, kořene a WPS. Pro jiné vzorky je vyhodnocena a posouzena makrostruktura.
|
|
|
Význam dřezových drtičů pro odstraňování BRO
Amemori, Anna ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Doležalová, Markéta (oponent)
Biologicky rozložitelné odpady (BRO) tvoří asi 30 - 50 % tuhého komunálního odpadu (TKO). Tento odpad je ve většině případů spalován či skládkován bez dalšího užitku. Přitom v Plánu odpadového hospodářství ČR (POH ČR) stanoveného na základě evropské směrnice se ČR zavázala snížit množství BRO vyváženého na skládky do roku 2010 na 75 % a do roku 2020 na 35 % celkového množství hmotnosti biologicky rozložitelného komunálního odpadu skládkovaného v roce 1995. Odstarňování BRO se ve vesnických zástavbách provádí klasicky zkrmováním zvěře či domovním kompostováním. Ve městech však separovaný sběr BRO již dlouhou dobu představuje obtížný problém. Zajímavou alternativu do oblasti problematiky nakládání s BRO vnáší domácí drtiče potravinových odpadů (DPO). Ty umožňují, díky drcení kuchyňských odpadů a zbytků jídel ve dřezu, separaci bioodpadu přímo u zdroje. Pro jejich následné odstranění využívá již zavedenou infrastrukturu kanalizace, kterou odvede rozdrcené odpady do čistírny odpadních vod (ČOV). Tam pak může být potravinový odpad zpracováván anaerobní digescí - nejvhodnější metodou pro zpracování živočišného odpadu. Tato práce se zabývá literární rešerší studií, zabývajících se vhodností DPO jako nástroje pro separaci BRO, a porovnáváním argumentů pro a proti používání DPO v domácnostech. Většina studií...
|
|
|
Odstraňování farmak v kořenových čistírnách odpadních vod
Hamanová, Sabina ; Fuksa, Josef (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent)
Souhrn Tato literární rešerše se zabývá odstraňováním farmak v kořenových čistírnách odpadních vod a porovnáním účinností odstraňování mezi kořenovými čistírnami a mechanicko-biologickými čistírnami. V první části je popsán průběh klasické čistírny odpadních vod, následován detailním popisem o kořenových čistírnách. Pozornost je věnována rozdělení kořenových čistíren, jejím základním funkčním principům, fyzikálně- chemickým parametrům a vegetaci. V rešerši je dále uveden popis konkrétních sledovaných léčiv s možnými riziky. Vše je zakončeno srovnávacími studiemi z různých států, které se zaměřují na odstraňování organických látek, zejména farmak, v odpadních vodách pomocí různých mechanismů včetně využití kořenových čistíren. Klíčová slova: PPCPs, kořenová čistírna, ČOV, odpadní voda
|
|
|
Zhodnocení účinnosti čistírny odpadních vod v Ivančicích
Caesar, Jindřich
Diplomová práce se zaměřuje na sledování vybraných ukazatelů znečištění odpadní vody na ČOV v Ivančicích. V teoretické části jsou uvedeny základní fakta o znečištění vod, odpadních vodách a nakládání s nimi, zabývá se i legislativními předpisy souvisejícími s touto problematikou. V další části je blíže charakterizována čistírna odpadních vod v Ivančicích. Praktická část zahrnuje samotný monitoring vody na přítoku a odtoku ČOV, který proběhl jednou měsíčně od listopadu 2018 do února 2019. Ten spočíval v odběru vzorků a měření vybraných parametrů (pH, konduktivita, rozpuštěný kyslík, teplota), a ze stanovení dusičnanového, amoniakálního a celkového dusíku, ortofosforečnanů, celkového fosforu, a chemické spotřeby kyslíku v laboratoři UAKE MENDELU. Na základě měření byla vypočtena účinnost čištění, která byla v průměru u všech ukazatelů více jak 90 %. Výsledky měření jsou v diskuzi porovnány s NV 401/2015 Sb., v platném znění, s údaji získanými z ČOV Ivančice a s dalšími autory.
|
|
|
Zhodnocení provozu čistírny odpadních vod Březina
Pleskačová, Klára
Tato bakalářská práce se zabývá zhodnocením provozu čistírny odpadních vod v obci Březina. V teoretické části se soustředí na legislativu ovlivňující chod čistíren, včetně vybraných definic, a také obecný popis čistírenských technologií v České republice nejpoužívanějších typů čistíren, tj. mechanicko-biologických. Praktická část se zabývá specifiky vybrané čistírny, detailně popisuje její technické zázemí a pomocí graficky shrnutých průměrných hodnot z let 2015-2018 vyhodnocuje její účinnost. Dále je shrnut stav produkce kalu ve sledovaných letech. Na základě získaných poznatků autorka formuluje návrhy na možné zlepšení stávající situace s ohledem na platnou legislativu a ekonomicko-technologickou proveditelnost.
|
|
|
Ekotoxikologické posouzení bodových zdrojů znečištění v ekosystému
Doležalová, Šárka ; Beklová, Miroslava (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Koutný, Marek (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Předmětem dizertační práce je posouzení ekotoxikologického účinku významných bodových zdrojů znečištění, mezi které patří například rozsáhlé přírodní požáry, požáry průmyslových areálů a průmyslové a komunální čistírny odpadních vod. Mezi posuzované bodové zdroje eventuálního znečištění byla v práci zařazena i případná aplikace produktu z pyrolýzního spalování přebytečného kalu, tzv. biocharu na zemědělské půdy. Pro posouzení ekotoxocity vybraných matric byly zvoleny akvatické i kontaktní ekotoxikologické testy využívající vodní i půdní organismy. Z vodních živočichů byli vybráni korýši Thamnocephalus platyurus, hrotnatky Daphnia magna Straus a mořské bakterie Vibrio fischeri. Z rostlin byl zvolen okřehek menší Lemna minor. Jako zástupci půdních živočichů byli vybráni chvostoskoci Folsomia candida a žížaly Eisenia fetida. Terestrické rostlinné organismy jsou reprezentovány cibulí Allium cepa L. a hořčicí bílou Sinapis alba. Předložená práce pojednává o sledovaných analytech, jejich vlastnostech a způsobu jejich distribuce do přírodních ekosystémů. Výstupem práce je komplexní posouzení vlivů vybraných bodových zdrojů znečištění na organismy akvatických a terestrických ekosystémů a zhodnocení ekotoxikologických rizik. Jako nejvíce zátěžové se u všech organismů projevily pěnové hasební prostředky.
|
host ::
RSS.